Řada mladých žen a dívek se dnes touží stát vizážistkou a často mi píší s prosbou o radu jak se prosadit na dnešním trhu, jak si vybavit makeup kit, nebo jak si nastavit ceny. Mezi řádky však čtu mnohem naléhavější otázku, kterou jsem se rozhodla v dnešním článku zodpovědět. O tom, co práce vizážistky obnáší, kolují velmi zkreslené informace a navenek může působit jako jednoduchá, příjemná práce.
Jaké jsou stinné stránky práce vizážistky a proč byste měla zvážit, jestli do této branže vůbec chcete vstoupit? Proč se tedy nestat vizážistkou? Jakkoliv svoji práci naprosto miluji a neměnila bych, chci Vám ukázat její odvrácenou stranu, o které jsem sama neměla tušení, když jsem s vizážistikou začínala.
Okolí nebude brát Vaši práci vážně
Je poměrně jedno, jak dlouho práci vizážistky dělám, okolí se diví, že se vracím domů po práci unavená. Že jsem čas od času vyčerpaná a stěží se doplazím do postele. Vždyť je práce můj koníček, je to krásná čistá práce a proto nemám nárok pociťovat únavu. I mí blízcí si myslí, že vedu zahálečný „instagramový“ život a práci vizážistky mají za druhořadou. Není k ní totiž oficiálně zapotřebí žádná škola, rekvalifikace, prostě nic.
Líčení netvoří většinu mé denní práce
Běžný člověk si myslí, že vizážistka jednou, nebo dvakrát denně nalíčí klientku, odjede s kufříkem domů a hodí si nohy nahoru. Ve skutečnosti je má denní náplň převážně manažerská. Vyřizování vzkazů na emailu, zpráv na telefonu, facebooku a instagramu. Plánování kalendáře, správa sociálních sítí, vytváření obsahu pro sociální sítě. K tomu každodenní porce sledování novinek práce kolegů v Čechách a zahraničí, nových produktů a trendů v oboru.
Denní režim a pravidelná strava vyletí do povětří
Jestliže Vám vyhovuje mít pravidelný denní režim od – do, práce vizážistky není nic pro Vás. Naopak budete pracovat nestandardní pracovní dobu, někdy bude práce začínat v pět ráno, jindy v dvě odpoledne. Víkendy (minimálně dopoledne) budou opět pracovní. Pokud máte partnera, který pracuje pondělí-pátek, nemusí mít pro pracovní víkendy pochopení.
Na zakázkách často nestíháte a tak utrpí i Vaše stravování. Jakkoliv by v makeup kitu neměla chybět svačina, občas není ani čas si ji počas příprav modelek nebo klientek někde sníst. V zápalu práce běžně zapomínám i pít a jsem ráda, když si stihnu rychle odskočit na toaletu 🙂 .
Nikdo Vám neřekne kdy vlastně máte pracovat a kdy máte mít volno. Samy si musíte určit svoje hranice, po čase se naučit říkat na práci ne, jinak brzy vyhoříte. Často jsem pracovala a občas pracuji až měsíc v kuse bez volného dne, většinou mám volný např. půlden, ale z mojí zkušenosti to není dost na zrelaxování se a pokud nemáte doma oporu a silnou motivaci, proč vlastně tuto práci děláte, můžete se zhroutit jako domeček z karet.
Umím hezky nalíčit sama sebe, mám na to se stát vizážistkou?
Tato premisa opravdu neplatí. Umět nalíčit druhého člověka je o něčem jiném, úchopy štětců jsou úplně jiné, každý člověk má jiný tvar oka, tváře, sluší mu jiné barvy, jiná intenzita a podobně. Jakkoliv se řada vizážistek dokáže krásně nalíčit, hodně z nás chodí s minimem, nebo dokonce bez makeupu. Osobně se už téměř nelíčím a ani bych nedokázala samu sebe nalíčit tak, jak líčím klientky. 🙂
Líčení podle mě není vhodný „přivýdělek“
Pokud máte vizážistiku jako přivýdělek, pravděpodobně zjistíte, že všechny peníze, které si tím přivyděláte stejně nacpete zpět do vybavení a do různých školení. V kufru Vám tak leží kapitál, který je zapotřebí roztočit, aby se Vám peníze vracely zpět. Materiál má omezenou dobu do které se musí spotřebovat. Některé věci se kazí rychle, pokud pracujete na venkovních lokacích a materiál vystavujete slunci, může se kazit rychleji a žluknout. Nemá smysl mít doma kufr plný věcí, které nutně potřebujete a líčit dvakrát do měsíce. Většinu věcí dříve vyhodíte, než je spotřebujete.
Práce nepřijde za Vámi, musíte si ji vytvořit
Pokud nemáte kontakty v branži, může se Vám velmi snadno stát, že budete doma čekat a čekat a žádná nabídka nepřijde. Pokud se chcete věnovat osobní klientele, je zapotřebí být tzv. proaktivní a neustále něco podnikat, vytvářet příležitosti, vymýšlet novinky. Práce nepřijde za Vámi domů. Musíte ukazovat, co umíte tak dlouho, dokud se Vaše potenciální klientela nechytne. Ne každá žena na tohle má nervy, začátky jsou těžké a často jsem měla pocit, že nemá smysl pokračovat dál a měla chvílemi chuť vše vzdát a vrátit se do kanceláře.
Konkurence je obrovská a nemám šanci prorazit
Konkurence je sice obrovská, ale většina vizážistek má za sebou jeden kurz, nazvou se „profesionální vizážistkou“ a čekají, až za nimi práce přijde. Takové není zas tak těžké přeskočit jednoduše tím, že na sobě budete nesutále pracovat. I když mám plný kalendář a pořád hodně práce, nic se nemění na tom, že se každý den dívám, co je v beauty světě nového, chodím na školení, hledám nové, lepší produkty do makeup kitu. Ne každý však dokáže „nezakrnět“ a uvědomí si, že tato branže si žádá neustálou práci na sobě.
Je snadné podlehnout depresi a vše vzdát
Budou to týdny, kdy se Vám nikdo neozve, telefon nezazvoní a Váš makeup kit bude smutně koukat v rohu pokoje. Nesmíte podlehnout depresi, musíte vstát a vymyslet si vlastní práci. Říká se, že během prvního roku zkrachuje 80 procent podnikatelských záměrů. Dokážete přežít první tvrdý rok a nevzdat se?
Jakkoliv vypadá skvěle, že nemusíte chodit nikam do práce a často pracujete z pohodlí domova, je v tom malý zádrhel. A tou je právě osamělost. Nebudete mít srovnání s jinými vizážisty, na facebooku to bude vypadat, že všem se daří, jsou neustále v jednom kole v práci, anebo na dovolené, kterou si teď například nemůžete dovolit, protože jste zainvestovali do makeup kitu a kurzů. Další nevýhodou je, že nikdo Vám objektivně neřekne: „Jsi dobrá, máš na to stát se vizážistkou.“ Je proto důležité, dostat se čas od času na společnou akci s dalšími vizážistkami, abyste viděli srovnání svojí a jejich práce.
Jestliže se opravdu chcete stát vizážistkou, pak Vás tenhle článek určitě neodradil a já se moc těším, že se třeba potkáme na nějaké společné práci, zakázce, nebo školení 🙂
Krásný den všem,
Ariana
🙌🏻 AMEN 🙂
„Z coho si tak unavena?“;)))
Dokonale od slova k slovu, pisete mi z duse, je to krasna profesia ale ako kazda „praca“ ma svoje menej prijemne stranky, ja som k tomuto povolaniu spela 10 rokov kym som sa rozhodla ist do toho „naozaj“ a zivit sa tym. A neustale sledovanie trendov, samostudium, sledovanie vizazistickych „idolov“…:) naplna ma to stastim tovnakou mierou ako ma to vycerpava:)))
Dakujem za clanok, tesim sa na dalsie
Ste mi velkou inspiraciou;)
Ďakujem za krásny článok a som rozhodnutá že prvý rok prežijem a toto povolanie je pre mňa ako stvorené 🙂 Bola som na kurze v MUIP a pri každom novom dní, už len pri základoch ktoré nám dala Bára som mala slzy v očiach. Vedela som, že to je to, čo musím robiť.
Takže budem makať a dúfam že čím skôr sa stretnem aj s Vami 🤗🙏❤
Prajem krásny deň a dostatok oddychu a energie.
Skvele napisane ako vzdy! Stotoznujem sa na 1000% s kazdou vetou 🙂
Tohle je naprosto super článek a díky za něj… Shrnuje všechny moje předkurzové pochybnosti a pokurzovou nejistotu. Odhodlávala jsem se ke změně několik let, tohle všechno, i čem píšeš, proběhlo, a je hrozně úlevné o tom číst od někoho, kdo se dokázal skvěle vypracovat, měl podobnou „pracovní historii“ jako já, … Pochybnosti o tom, kam se správně vydat, jak všechno budu zvládat, atd, jsou velké, ale pochybnosti, jestli jsem zvolila správně, už jsou pryč.
Opravdu skvělý článek, ačkoli já sama netoužím být vizážistkou. Jak sama v tomto článku píšeš, je opravdu rozdíl líčit sebe a někoho druhého, což si mnoho lidí neuvědomuje. Já jsem ráda, když se mi občas podaří se perfektně nalíčit, ale u nikoho dalšího bych to nezvládla. Ať se ti daří! 🙂
Se vším souhlasím, také ještě, když začínáte je potřeba se takzvaně vylíčit, tzn. líčit a líčit a líčit a ne 2x za měsíc, to je hrozně málo, chce to líčit co nejčastěji, aby člověk získal sebevědomí a ten správný um. Na tom jsem shořela já, že jsem věděla, že to bude jen cca 2x za ten měsíc a vlastně vůbec nebudu mít šanci alespoň ze začátku se do toho pořádně dostat, tak jsem to pro jistotu vzdala rovnou (teda s kufrem se šminkami za 30.000,-:)ale využiju na sebe:)) Nejvíce mě ale překvapilo, jak náročné je někoho líčit po psychické stránce, je to tak velmi osobní záležitost někomu úplně cizímu sahat na obličej, že jsem z toho byla velmi velmi rozčarovaná a uvědomila jsem si, že to není nic pro mě, že bych pokaždé měla zbytečné nervy už den předem. Možná, že se to s počtem nalíčených zlepší, pro introverta každopádně začátky velmi náročné…..zdravím moc Ariano, krásné dny Petra.